Golfový manažer to nemá lehké

Pondělí, 19 Prosinec 2011 11:20

Napsal-a Admin

Když se řekne „ředitel golfového resortu“, zní to hezky. Někdy bývá i docela hezky zaplacen. Ve skutečnosti má ale tenhle manažer docela tvrdý chleba.

Nedávno jsem se dověděl, že na jednom velkém golfovém hřišti už mají zase nového ředitele. Za poslední tři roky je třetím v pořadí. Docela mne to překvapilo, protože ten poslední si prý s majitelem konečně padl do oka. A hle, stačil rok a už vypadl…

Z paměti mohu vylovit více podobných případů. Nově otevřené hřiště, přijímán je člověk, který působil v ředitelské funkci na velkém hřišti roky a ví, co tahle práce obnáší. Jenže ani ne za tři měsíce ho majitel nového hřiště propouští. Na jeho místo nastupuje jiná osoba – ale ta už tam dnes taky není. Fluktuační potíže mají na tomto hřišti ostatně i jiné funkce.

Další případ. Jedno hřiště vedl schopný mladý manažer, hřiště navíc i stavěl. Jenže pak se vedení vlastnické firmy změnilo (už poněkolikáté v její nedlouhé historii) a manažer musel jít pryč. Dělá teď na jiném hřišti a myslím, že jeho nový zaměstnavatel si jeho příchodem hodně polepšil.

A ještě jeden případ: téměř dokončenou osmnáctku reprezentuje ředitelka i její kolegyně manažerka, ovšem jen co hřištěm projdou první hráči, jejich dvě funkce jsou spojeny do jedné a obě ženy nahrazuje jeden muž. Ten areálu šéfuje dodnes.

Na českých a moravských hřištích se můžeme setkat s různými modely vedení golfového areálu. Jsou majitelé-jedinci, kteří hřiště vybudovali a ze svých peněz i zaplatili. Když tihle lidé pak sami vedou svůj areál, je většinou vše v pořádku. Svoji investici si ohlídají. Podmínkou ovšem bývá, aby už neměli žádné další pracovní aktivity. A samozřejmě nesmí mít pocit, že snědli veškerou moudrost a že vše zvládnou úplně sami. I to je případ, se kterým se dost často setkáváme.

Existují i majitelé, kteří hřiště zaplatili, ale pak správu přenechávají jiným. Jen občas „dohlížejí“ na chod, mají další aktivity. To někdy bývá problém. Někdy zaměstnanci nedávají práci tolik, kolik vyžaduje, jindy zase majitel trpí neodůvodněnou podezíravostí, že zaměstnanci jsou neschopní. U hřiště skutečně platí to, co u hospody: šéf musí podnik znát, vidět, vést. Jinak to nedopadne obvykle dobře.

Další model vedení je takový, že majitelů hřiště je několik, někdy je to firma. Když se jedinci ve vedení mezi sebou nedokáží dohodnout, bývá hromosvodem manažer, ředitel. Znám případ, kdy měl manažer věčných hádek mezi dvěma majiteli plné zuby a šel raději dělat jinam. A to bylo dotyčné hřiště doslova manažerovým dítkem.

Český golfový svět je docela malý a lidí, kteří se vyznají v oboru vedení hřiště, není až tak mnoho. A tak o kvalitního šéfa stojí kdekdo. Jenže když ho majitel dostane, někdy dotyčnému zbytečně přistřihuje křídla. Bohužel i ti objektivně výborní šéfové už obvykle prošli několika areály.

Sám jsem jeden čas přemýšlel, zda bych se chtěl téhle práci věnovat, zda bych ji uměl. A zda by mne bavila. A vcelku rychle jsem dospěl k názoru, že bych asi nebyl tou vhodnou osobou. Manažer musí projevovat velkou míru diplomatičnosti, tolerance, musí se umět otáčet mezi několika mlýnskými kameny. A to já neumím. A taky by se mi asi nelíbila práce o víkendech a poslouchání věčných nářků ze strany hráčů.

V každém případě platí jedna věc. Golfový manažer hraje golf spíše méně než více. V sezóně má tolik práce, že se na hřiště dostane jen minimálně. A navíc, kdo by měl chuť trávit volný čas na stejném místě, kde pracuje?

Sdílet: